Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vosumdesátky - syrový, drsný, temný a šťavnatý

14. 03. 2017 15:40:17
...syrovost těch dní, byla hmatatelná. "Byly šarmantně drsný, místy temný až do nejhlubších propastí a taky šťavnatý." S ničím a s nikým se nepatlaly.

*

Já byla nudná jako nedělní odpoledne s rodiči na návštěvě u sousedů. Kdyby naši s námi někdy na takové návštěvy chodili. Zatím co vrstevnice na intru, chodily na vycházky s klukama a nebo v partě, já courala večerním šerem zapadlými uličkami, bloumala očima po obloze a zachytávala odlesky starých časů, vepsaných do oprýskaných fasád domů.

Muzika byla něco, v čem jsem neměla vůbec přehled. Už tehdy jsem byla neinformovaný mimoň. Znala jsem jen to, co moje ucho někde naposlouchalo a jak se jmenuje interpret nebo album, jsem nevěděla. Nezajímalo mě to až tak.

Nevedla jsem si žádný dívčí deník nebo památník. Nevylepovala jsem si plakáty nad postel na intru ani do skříňky. Nenosila jsem oděvní módní hity. Jednak naši na to nebyli a navíc jsem většinu času bydlela u babičky. A chodila do skříně na dědovy košile.

Upárala jsem jim límeček, abych získala stojáček, v ruce obšila tak, aby se to nepáralo. Babi mi v osmé třídě koupila tmavě modré džíny. Moje první. Na intru jsem je hned v prváku odbarvila v umyvadle v Savu a dala jim bledě modrý odstín. K tomu jsem nosila bílé tílko, dědovu košili s upáraným límečkem uvázanou v pase na uzel.

Vzhledem k výšce "stosedmdesátdva" a váze "padesátvosum", se na tuhle kombinaci dalo kupodivu dívat. V té době frčely modré oční linky a modrá řasenka, která se půjčovala mezi námi děvčaty napříč celým internátem. Takže oči orámované modrou, s pocitem hvězdy šup do víru velkoměsta.

Na hlavu jsem napružila trvalou, na kterou mi dala babi, bych nebyla na intru "Furt za tele, babi." Aby moje myší hněď nebyla tak fádní, odbarvovacím tužidlem jsem ji místy zesvětlovala. Bylo to zvěrstvo, ale já měla pocit, že s tou flekatou hlavou, je to "gutovní". To byl tehdejší výraz vykousnutý z němčiny a naroubovaný na moji českou hubu.

Tak jsem takto vymóděná a vymalovaná jak cibulák (snad v té modré nebyl kobalt), chodila na vycházky. Občas tuto chudou a strohou garderobu, která byla všechno jen ne oblečení z Tuzexu, doplnila džíska půjčená od spolubydlící na intru. Výměnou za zapůjčení některé z dědových modifikovaných košil.

V zapadlých uličkách, kde jsem bloumala, byl relativní klid. Ovšem blíž k centru, kde byly kluby a hospody, se motaly mnohdy drsné zjevy. Centrum bylo cítit cigaretovým dýmem, levným pivem, kyselými pachy náleven a místy močí. To jak si drsňáci po odchodu z knajpy ukryli "písek" do zákoutí mezi domy.

Drsné zjevy měly na hlavách barevná číra, u kterých byla obava, že si navzájem vypíchnou oko, když se k sobě nakloní. Oblečení do ocvokovaných kožených oblečků a něčeho, co připomínalo oblečení, které spadlo do sekačky. Další týpci měli úzké nohavice, někteří pruhované jako zebra, pomalované džísky, vlasy do pasu. Rozpoznatelní byli i ti, co měli od hlavy po paty smutek a částečně vyholené lebky.

Ani do jedné ze skupin jsem nezapadala. Každý z nich však dokázal horlivě mluvit o té "jejich" muzice. Znali autory, názvy skladeb, elpíček, termíny "koncíků", revival verze jejich oblíbenců. Depešáci ani punk, mě neoslovovali. Spíš mě to táhlo směrem k metalu, ale ne až tak úplně.

Tak jsem objevila třeba Tublatanku, Team a taky Bon Jovi...

Když se koutkem duše do těch časů vrátím, tak vnímám, že syrovost těch dní, byla hmatatelná. "Byly šarmantně drsný, místy temný až do nejhlubších propastí a taky šťavnatý." S ničím a s nikým se nepatlaly. Nebylo mi v nich nejlépe. Ale přesto mám "vosumdesátky" ráda. Připadá mi, že si lidi byli nějak blíž než dnes.

*

*

*

*

Autor: Jana Slaninová | úterý 14.3.2017 15:40 | karma článku: 14.24 | přečteno: 470x

Další články blogera

Jana Slaninová

Manžel mě dneska pohřbil

"Ženo, mě se zdálo, že jsi měla blogerskej pohřeb." oči jsem měla navrch hlavy a asi i blbě slyšim. "Cooooo?! Co to meleš?!" "No. Úplně normálně jsi si lehla na Staromáku na lavičku, usnula a umřela. No neni to hezký?"

25.9.2017 v 21:39 | Karma článku: 7.56 | Přečteno: 233 | Diskuse

Jana Slaninová

Bůh je Láska a Láska je Bůh

Bůh! Říkali, že trestá. Že nemá slitování. "Boj se, když nečiníš dle Jeho vůle." Děsil mě. Šokoval lačností po krvi nepřátel. Ale byl to správný výklad? Je Bůh skutečně krvechtivý a nemilosrdný?

24.9.2017 v 20:50 | Karma článku: 14.30 | Přečteno: 363 | Diskuse

Jana Slaninová

Pět dobrých důvodů proč vstoupiti do stavu manželského

Jo, všechno o tom už bylo napsáno, řečeno, zdokumentováno. Jeden čas jsem byla zavilou nepřítelkyní stavu manželského. Ale... Znám pět skutečně dobrých důvodů, proč se mají lidi vzít když už spolu chtějí žít.

24.9.2017 v 14:44 | Karma článku: 20.05 | Přečteno: 839 | Diskuse

Jana Slaninová

Vůně drožďové pomazánky

Babička byla receptový experimentátor. Vždycky když dostala nový recept, šoupla si brýle na dálku na čelo, nasadila čtecí brýle a polohlasně luštila obsah. Takhle objevila třeba patizony.

23.9.2017 v 17:44 | Karma článku: 25.77 | Přečteno: 817 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Stanislav Jonák

Nůžky a obvaz jsou stejně důležité jako brzdy, aneb proč STK nedává smysl

Jednou za čas musí auto na STK. Na základě toho se rozhodne, zda můžete i nadále jezdit na silnicích nebo ne. Technický stav má ale stejnou váhu jako jeden obvaz v lékárničce.

25.9.2017 v 22:44 | Karma článku: 14.01 | Přečteno: 222 | Diskuse

Jana Slaninová

Manžel mě dneska pohřbil

"Ženo, mě se zdálo, že jsi měla blogerskej pohřeb." oči jsem měla navrch hlavy a asi i blbě slyšim. "Cooooo?! Co to meleš?!" "No. Úplně normálně jsi si lehla na Staromáku na lavičku, usnula a umřela. No neni to hezký?"

25.9.2017 v 21:39 | Karma článku: 7.56 | Přečteno: 234 | Diskuse

Libuse Palkova

Mimomanželské vztahy

Jak jsme probrali v předchozím blogu, ne každé manželství se musí vydařit. A to každý pak řeší po svém. Někdo drasticky rozvodem, jiný si pořídí milence či milenku, zkrátka každý má svůj recept, jak přežít a vydržet.

25.9.2017 v 20:26 | Karma článku: 9.10 | Přečteno: 637 | Diskuse

Jan Pražák

Proč má obyčejná rýmička na nás muže tak zničující účinky

„Ten můj má už zase smrtelnou mužskou nemoc na sedum písmen. Celej víkend proležel na gauči, smrkal, prskal, skučel a chtěl po mně, abych ho krom veškerý práce na domácnosti pořád obskakovala.“

25.9.2017 v 20:01 | Karma článku: 16.92 | Přečteno: 433 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Karlštejn po 30 letech

Majestátní hrad Karlštejn pamatuje mnoho, gotickou výstavbu, renesanční dostavbu, rozsáhlou rekonstrukci architekta Josefa Mockera v 19. století.

25.9.2017 v 13:34 | Karma článku: 10.24 | Přečteno: 418 | Diskuse
Počet článků 332 Celková karma 20.79 Průměrná čtenost 893

JSEM...

...dělej cokoli chceš,

tak jak chceš a umíš,

pokud tím nikomu neškodíš...

_________________________

Nejoblíbenější kapela:

http://hexaedr.sweb.cz/PAST/

_________________________



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.