Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vosumdesátky - syrový, drsný, temný a šťavnatý

14. 03. 2017 15:40:17
...syrovost těch dní, byla hmatatelná. "Byly šarmantně drsný, místy temný až do nejhlubších propastí a taky šťavnatý." S ničím a s nikým se nepatlaly.

*

Já byla nudná jako nedělní odpoledne s rodiči na návštěvě u sousedů. Kdyby naši s námi někdy na takové návštěvy chodili. Zatím co vrstevnice na intru, chodily na vycházky s klukama a nebo v partě, já courala večerním šerem zapadlými uličkami, bloumala očima po obloze a zachytávala odlesky starých časů, vepsaných do oprýskaných fasád domů.

Muzika byla něco, v čem jsem neměla vůbec přehled. Už tehdy jsem byla neinformovaný mimoň. Znala jsem jen to, co moje ucho někde naposlouchalo a jak se jmenuje interpret nebo album, jsem nevěděla. Nezajímalo mě to až tak.

Nevedla jsem si žádný dívčí deník nebo památník. Nevylepovala jsem si plakáty nad postel na intru ani do skříňky. Nenosila jsem oděvní módní hity. Jednak naši na to nebyli a navíc jsem většinu času bydlela u babičky. A chodila do skříně na dědovy košile.

Upárala jsem jim límeček, abych získala stojáček, v ruce obšila tak, aby se to nepáralo. Babi mi v osmé třídě koupila tmavě modré džíny. Moje první. Na intru jsem je hned v prváku odbarvila v umyvadle v Savu a dala jim bledě modrý odstín. K tomu jsem nosila bílé tílko, dědovu košili s upáraným límečkem uvázanou v pase na uzel.

Vzhledem k výšce "stosedmdesátdva" a váze "padesátvosum", se na tuhle kombinaci dalo kupodivu dívat. V té době frčely modré oční linky a modrá řasenka, která se půjčovala mezi námi děvčaty napříč celým internátem. Takže oči orámované modrou, s pocitem hvězdy šup do víru velkoměsta.

Na hlavu jsem napružila trvalou, na kterou mi dala babi, bych nebyla na intru "Furt za tele, babi." Aby moje myší hněď nebyla tak fádní, odbarvovacím tužidlem jsem ji místy zesvětlovala. Bylo to zvěrstvo, ale já měla pocit, že s tou flekatou hlavou, je to "gutovní". To byl tehdejší výraz vykousnutý z němčiny a naroubovaný na moji českou hubu.

Tak jsem takto vymóděná a vymalovaná jak cibulák (snad v té modré nebyl kobalt), chodila na vycházky. Občas tuto chudou a strohou garderobu, která byla všechno jen ne oblečení z Tuzexu, doplnila džíska půjčená od spolubydlící na intru. Výměnou za zapůjčení některé z dědových modifikovaných košil.

V zapadlých uličkách, kde jsem bloumala, byl relativní klid. Ovšem blíž k centru, kde byly kluby a hospody, se motaly mnohdy drsné zjevy. Centrum bylo cítit cigaretovým dýmem, levným pivem, kyselými pachy náleven a místy močí. To jak si drsňáci po odchodu z knajpy ukryli "písek" do zákoutí mezi domy.

Drsné zjevy měly na hlavách barevná číra, u kterých byla obava, že si navzájem vypíchnou oko, když se k sobě nakloní. Oblečení do ocvokovaných kožených oblečků a něčeho, co připomínalo oblečení, které spadlo do sekačky. Další týpci měli úzké nohavice, někteří pruhované jako zebra, pomalované džísky, vlasy do pasu. Rozpoznatelní byli i ti, co měli od hlavy po paty smutek a částečně vyholené lebky.

Ani do jedné ze skupin jsem nezapadala. Každý z nich však dokázal horlivě mluvit o té "jejich" muzice. Znali autory, názvy skladeb, elpíček, termíny "koncíků", revival verze jejich oblíbenců. Depešáci ani punk, mě neoslovovali. Spíš mě to táhlo směrem k metalu, ale ne až tak úplně.

Tak jsem objevila třeba Tublatanku, Team a taky Bon Jovi...

Když se koutkem duše do těch časů vrátím, tak vnímám, že syrovost těch dní, byla hmatatelná. "Byly šarmantně drsný, místy temný až do nejhlubších propastí a taky šťavnatý." S ničím a s nikým se nepatlaly. Nebylo mi v nich nejlépe. Ale přesto mám "vosumdesátky" ráda. Připadá mi, že si lidi byli nějak blíž než dnes.

*

*

*

*

Autor: Jana Slaninová | úterý 14.3.2017 15:40 | karma článku: 14.24 | přečteno: 470x

Další články blogera

Jana Slaninová

Burácející kina

V době, kdy moje o dva roky mladší ségra byla "mazák", protože už chodila na základce do první třídy, na zahradě u babičky zakopla o skleničku a jak pád nemohla vybrat, ještě na ni dupla.

21.7.2017 v 20:02 | Karma článku: 12.51 | Přečteno: 476 | Diskuse

Jana Slaninová

Každý měsíc to krvácí a stejně to nezdechne

Půjčila jsem si větu z jednoho trošku hrubostí k ženám oplývajícího vtipu. Můj muž si teď dva dny krvácel z pupíku a spotřebovala jsem na něj veškerý obvazový materiál a též asi osm menstruačních vložek.

20.7.2017 v 19:19 | Karma článku: 21.87 | Přečteno: 1316 | Diskuse

Jana Slaninová

Malá zpověď "ateistky" a nekřtěňátka

"Dej bože můj..." Tak si v duchu zpívám písničku se stejným názvem od skupiny Rangers. Je v ní tolik klidu a pokory, že bych ji přála prožít všem, kterým duše okoraly pro samé rozumování...

19.7.2017 v 19:19 | Karma článku: 19.70 | Přečteno: 910 | Diskuse

Jana Slaninová

V naší vlasti máme kliku. Máme obtížný jazyk a své blbé zvyky

Cizinci se u nás těžko domluví, protože naše řeřichy jsou ze všech řeřich nejřeřichovatější a také mnozí máme břich či teřich. A dumej si cizinče co tím našinec vlastně míní. Taky jsme přednastolicovaní. Vůči všemu.

18.7.2017 v 19:59 | Karma článku: 32.06 | Přečteno: 1618 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radka Kielbergerová

Čas táborových letních lásek

Na vnitřek víka sbaleného kufru na tábor si nalepit seznam věcí, přibalit krémy, čepici proti slunci a do seznamu to připsat. Ale žádná holka tam nepřipíše sbalenou tajnou naději, že by se na táboře mohl vyloupnout kluk...a láska

22.7.2017 v 11:07 | Karma článku: 7.77 | Přečteno: 108 | Diskuse

Libuse Palkova

Podobá se současná vlna protiislamismu dřívějšímu antisemitismu?

Vše se opakuje jen pokaždé trochu jinak. Když pročítám blogy o burkinách a muslimech a soudy lidí všeobecně, mám pocit, že něco podobného jsem už někdy někde četla...jen v bleděmodrém.

22.7.2017 v 9:53 | Karma článku: 12.41 | Přečteno: 692 | Diskuse

Lucie Hejnalová

Blondýnka v kabriu

Je letní hezké odpoledne. Provoz jako vždy hustý. Přijedu ke křižovatce. Mám signál stůj. Tak se tak rozhlížím kolem a kousek přede mnou a díky výšce umístění mé kabiny i pode mnou, si stojí zlatý mercedes kabriolet.

22.7.2017 v 9:45 | Karma článku: 5.84 | Přečteno: 242 | Diskuse

Jiří Turner

Neúprosné zákony trhu fungují

Václav Klaus senior a možná i junior by ze mě mohli mít konečně radost, protože jsem po letech pochopil, že s neúprosnými zákony trhu se nedá nic dělat. Je nutné je akceptovat a smířit se z jejich důsledky, ať jsou jakékoli.

22.7.2017 v 9:35 | Karma článku: 7.40 | Přečteno: 196 | Diskuse

Helena Vlachová

Rodiče a děti

Děti tak rychle dospějí, vylétnou z hnízda a bývají rády, že jsou samostatné. To je bezesporu můj případ

22.7.2017 v 7:19 | Karma článku: 8.63 | Přečteno: 248 | Diskuse
Počet článků 423 Celková karma 19.30 Průměrná čtenost 757

JSEM...

...dělej cokoli chceš,

tak jak chceš a umíš,

pokud tím nikomu neškodíš...

_________________________

Nejoblíbenější kapela:

http://hexaedr.sweb.cz/PAST/

_________________________



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.