Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když ji má žena velkou

19. 06. 2017 20:57:58
Vejde se tam mnoho věcí a samé předměty. Jsem spíš batůžkářka, ale když kabelku, tak žádný Louis Vuitonn, Prada a nebo cokoli, co je stylové a musí to mít i stylové vnitřní serepetičky. Musí se do ní vejít to, co do batohu.

*

...na počátku byly kapsy "mojí" džísky.

Když už jsem se k ní zapůjčkou u kámošky na intru dopracovala. Tenkrát frčel směnný obchod, protože cool hadříky ještě nebyly cool, ale když byl člověk oblečený stylově v osmdesátkách, říkalo se mu "vohák". Takový voháknutí stálo člověka něco několikasměn. Aby se propracoval k tomu vohozu. Většinou na jeden večer, protože další večer už v tom skvělým kousku, šla některá jiná.

V době bund džínových, trvalých, zesvětlovačů, modrých řasenek a plísňáčů, jsem žila celkem rušným společenským životem. Každý večer, pokud měl člověk chuť jít na vycházku a pokud neměl od vychovatelek zaracha, se děly přípravy.

Žhavily se kulmy, lakovaly vlasy, aby člověk/žena neměl na hlavě "zpliha". Hlavu jsme tehdy skoro každá toužily mít jako Cyndi Lauper nebo Paula Abdul. Vzájemně jsme si "dělaly hlavy", kontrolovaly výtvarné snažení na obličejích a také zda nám připadně není vidět zaříznutá vložka, která v té době byla trapas nad trapas.

Jednou spolužačka, která už v té době silně připomínala známou blonďatou panenku, byla na čarodkách. A druhý den vyprávěla, jak tam byla se svým novým super kořenem. Jenže TO zrovna měla. A aby měla nějakou rezervu po ruce, měla jednu (tehdejším slangem) "fošnu". V kapse. A taky kapesník. Večer pokročil, ochladilo se a v lehkém opivnění, sáhla do kapsy. Co čert nechtěl, zrovna vytáhla tu druhou věc. Když ji přiblížila k nosu, lekla se, zařvala a milá hygienická potřeba byla mrštěna do ohně.

Kořena už nechtěla ani vidět, jak se před ním styděla. Za čtrnáct dní už s ním randila až se hory zelenaly a postel prohýbala. Tehdy byla taková divočejší doba.

Nosila jsem svátečně tu půjčenou džísku, modře orámovaný oči, rtěnku, o které sestřenice říkala, že jsem zakousla bejka. Přitom byla jen tmavě fialová. V kapse džísky občanku, v druhé poskládanou papírovou dvacku a šlo se do města. Limča za dvě padesát, hranolky s růžovou tatarkou za deset "Káčées". Pak večerní procházka temnými historickými uličkami Tábora a už aby člověk běžel dodržet večerku, když už byl na chvilku tak děsně dospělý...

Tehdy mi stačila dvacka, občanka a čistý kapesník.

Jo, kabelka...

Když ji má žena velkou, vejde se tam mnoho věcí a samé předměty. Jsem spíš batůžkářka, ale když kabelku, tak žádný Louis Vuitonn, Prada a nebo cokoli, co je stylové a musí to mít i stylové vnitřní serepetičky. Musí se do ní vejít to, co do batohu. Peněženka, kapesníky, deštník, klíče, mobilní pochystátor, nabíječka, látková taška, pilník na ulomený nehet, propiska, pytel cementu, metrové dřevo, motorová pila, kosa a pár dalších nezbytností...

*

...přemýšlím, že si koupím džísku...

:)

*

Autor: Jana Slaninová | pondělí 19.6.2017 20:57 | karma článku: 22.46 | přečteno: 1782x

Další články blogera

Jana Slaninová

Láska s chutí lesních malin

Potkal ji na pasece. Usárna už ho tížila a měl chuť padnout po hubě do mechu a odpočívat ve stínu stromů. Než na tu paseku došel, byl skoro mrtvý vedrem. Den voněl smolou a prachem cest. A najednou tam byla ONA.

23.6.2017 v 14:42 | Karma článku: 12.71 | Přečteno: 221 | Diskuse

Jana Slaninová

Pindalínismus Obecný: nejrozšířenější nemoc v ČR

Pindalínismem začínáme trpět už jako děti. Je to virus, který u někoho propukne ve zcela rozvinutou a bující nemoc, která čím více je pindáno, nabývá na síle.

23.6.2017 v 11:44 | Karma článku: 14.48 | Přečteno: 688 | Diskuse

Jana Slaninová

Pražení pražští pracující

Pocení. Pobíhání. Povadlé plandání podle plotů. Povívání papírem. Pohlédnutí prdelkám po poprsí. Pánové, prosím! Pomalu!

22.6.2017 v 17:20 | Karma článku: 14.40 | Přečteno: 407 | Diskuse

Jana Slaninová

Touhy dávají křídla: v každém z nás je kus orla Eddieho

Orel, který může třeba vypadat jako vrabčák nebo já nebo kdokoli z vás. Jeho příběh je do jisté míry směšný, ale... je skutečný. Příběh o nebývalé vytrvalosti a odvaze splnit si sen bez ohledu na to, kolikrát padnu.

21.6.2017 v 20:21 | Karma článku: 13.06 | Přečteno: 231 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Dana Adámková

Roztržitá

Každý, to občas zažije, prostě den blbec. To hned po ránu se na vás i káva šklebí. Leknete se vlastního odrazu v zrcadle, i když se na sebe hezky usmíváte.

24.6.2017 v 12:11 | Karma článku: 10.49 | Přečteno: 195 | Diskuse

Jan Andrle

Milujeme Česko!

Milujeme Česko. Opravdu?! No nevím, jak velikou láskou k mé vlasti zahraniční řetězec plane, ale pochybnosti mám.

24.6.2017 v 1:35 | Karma článku: 17.76 | Přečteno: 411 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Děti jsou jak prdy – máš rád jen ty svoje

Tak tohle moudro jsem zaslechla docela nedávno a donutilo mě přemýšlet. Přemýšlet i o tom jak ve vlastních, byť nevychovaných dětech, uctíváme kult dítěte a považujeme naše nevychované potomky za dokonalost samu sebe...

23.6.2017 v 20:20 | Karma článku: 23.26 | Přečteno: 773 | Diskuse

Karel Trčálek

Zemanova svině

Nominativ, svině, svině. Genitiv, svině, sviň / sviní. Dativ, svini, sviním. Akuzativ, svini, svině. Vokativ, svině, svině. Lokál, svini, sviních. Instrumentál, sviní, sviněmi ...

23.6.2017 v 18:32 | Karma článku: 23.51 | Přečteno: 1408 | Diskuse

Milan Radek

Uctivý služebníček Macron poslušně hlásí že už těm neposlušným državám vynadal

Mutti mu přece jasně řekla že má těm vidlákům odvedle vynadat, aby už začali poslouchat, a on bez odmluv splnil rozkaz. Mutti přece nebude na vlastní ústa říkat to co může říkat on za ní. Marine Le Pen měla pravdu že ve Francii

23.6.2017 v 18:10 | Karma článku: 42.41 | Přečteno: 2293 | Diskuse
Počet článků 396 Celková karma 18.59 Průměrná čtenost 752

JSEM...

...dělej cokoli chceš,

tak jak chceš a umíš,

pokud tím nikomu neškodíš...

_________________________

Nejoblíbenější kapela:

http://hexaedr.sweb.cz/PAST/

_________________________



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.