Diskuse

Jak jsem chlapečkovi s ovázanýma ušima vypila džus

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Jani...to je tak smutný...ach jo...já měla skvělý rodiče a tohle si teda nedokážu nejen představit, ale ani pochopit...

2 0
možnosti
JS

Zuzi, to je dobře, že to bylo u vás doma jinak :-)

Děkuji Ti za nahlédnutí a přeji hezký den :-)

0 0
možnosti
Foto

Dokážu si představit, že tenhle žážitek tě doteď bolí. Koneckonců, zůstala ti po něm viditelná i neviditelná jizva. Ale tuším, že jsi statečná holka a držíš se. Teď už je přece líp.V:-)

P.S.: Když mi bylo devět, měla jsem při tělocviku úraz - přeražený nos. A musela jsem se svojí účou (byla na mě dost naštvaná, protože jsem jí přece přidělávala práci!) asi dvě hodiny čekat, než si pro mne přijede táta a odveze mne do nemocnice (školu zřejmě nenapadlo zavolat mi sanitku). První dva dny mi rodiče neměli čas přivézt ani pyžamo, tak jsem tam byla vyhastrošená nějakým erárním s jediným knoflíkem. Jo a džusy nebo pomeranče - kdepak, to ani tenkrát nebylo.:-/

2 0
možnosti
JS

Pavli, to muselo bolet jak čert, mít čerstvou zlomeninu a ještě čekat dvě hodiny... uff...

Staré rány už nebolí, jen se občas připomenou :-)

Děkuji Ti za nahlédnutí a přeji hezký den :-)

1 0
možnosti
Foto

Hano a Jano, udělali byste mi - starému kocourovi - radost, kdybyste si tykaly, jste přece kolegyně na stejné vlně. Je nás tady dost, virtuálních kamarádů, kteří jsme se stali TYKAVKY a virtuálními kamarády. Někteří se dostali tak daleko, že se scházejí i nevirtuálně. Ať žije PŘÁTELSTVÍ, byť jen virtuální!!!:-);-D

1 0
možnosti
ZK

Akutní zánět slepého střeva a k tomu zánět pobřišnice. Z břicha mi koukaly dva drény, fixované sponkami, aby nesjely do břišní dutiny a ze kterých se valil hnis. Každé napití okamžitě zvrátím. S neukojitelnou žízní jsem vše vnímal rozmazaně, stejně jako máminu uplakanou tvář a její ruce svlažující mi rty. Je to dávno. Tehdy jsem byl malej kluk a myslel jsem si, že jsem na to už zapomněl. Dnes jsem si to nečekaně s Vašimi řádky prožil znovu. Já stál tehdy asi na křižovatce, máma si musela prožít peklo. Vám poděkování.

Jo a ještě něco. Každej asi máme svoje andělíčky strážníčky a když některýmu z nich vodstávají uši, tak může navíc vypadat docela roztomile.

2 0
možnosti
JS

Zdenku, děkuji za sdílení Vašeho prožitku, čtení - tenkrát byla jistě Vaše maminka tím andělem. A ano, andělé mají různé podoby - jsou i ušatí :-)

Děkuji Vám od srdce za Vaše řádky a přeju pěkný den :-)

2 0
možnosti
Foto

Jani, je krásné, s jakým nadhledem píšete o všem těžkém. Jste úžasná žena.:-) R^

3 0
možnosti
JS

Hani, děkuji za milá slova :-) s odstupem času se ten nadhled nějak získává snáz :-)

Přeju Vám krásný večer :-)

0 0
možnosti
Foto

R^"To dělá schválně, aby přidělávala práci!" To znám...:-P

1 0
možnosti
JS

Klárko, to mě mrzí, že jsi to taky zažila. Ale o to silnější díky tomu jsi :-)

Děkuji Ti za nahlédnutí a pohlaď za mě Julišáka :-)

1 0
možnosti
Foto

Jano, to jste mi připomněla můj zážitek z nemocnice v dětství. Byla jsem tam se zlomenou nohou, což nebylo nic hroznýho. Pak ale přivezli popálenou holčičku. Už jí asi dostali z nejhoršího, ale měla nad sebou takovou klec, a přes ní teprve deku. Jinak byla nahá, asi aby se jí lépe hojila kůže. A ve spodní části té pojízdné postele bylo spoustu džusů, což byl v té době dost luxus. A mě tak napadlo, že se jí rodiče snaží dát to nejlepší, ale co ta bolest? Jestli na tom popálení mají nějakou vinu, tak to těmi džusy nevykoupí.

2 0
možnosti
JS

Vlasti, kdo ví, jak to bylo - třeba to byla jen nešťastná náhoda a rodiče se jen snažili dělat to nejlepší...

Děkuji Vám za milou návštěvu a pěkný večer přeji :-)

1 0
možnosti
PL

P34e19t64r 72L46a15n61g82e94r

11. 3. 2017 19:59

Většinou nekomentuji v diskuzi, ale vás baví mě číst. Dnes jste se obzvlášt povedla.R^

Dík

1 0
možnosti
JS

Petře, děkuji Vám za čtení i milá slova a přeji hezký večer :-)

0 0
možnosti
Foto

R^Teda, to bylo o fous. Ještě, že to tak dopadlo:-)

1 0
možnosti
JS

Bylo, Jeníčku strávila jsem tam čtrnáct dní a byla vyhublá tak, že na mě všechno viselo jak na hastroši :-)

Děkuji za Tvou milou návštěvu a pěkný večír vinšuju k vám dom :-)

1 0
možnosti
RE

Teda JaniR^ Takovejch příběhů z nemocnice, ale taky stou "druhou ženou táty" mám taky habaděj. Kdysi bylo "in" nosit do nemocnice pomeranče a džusy a máma je nosila svému pozdějšímu "druhému muži" a tátovi bráchy a já jsem se jich nesměl ani dotknout(tedy maximálně mu je předat..) Ve čtvrté třídě jsem se na škole v přírodě sešel na marodce zrovna s holkou, co jsem jí tajně miloval a nikdy před tím jí to neřekl....nakonec jsme si vzájemně ukazovali, co ona tam má a co já tam mám...je toho habaděj a nikdy mě nenapadlo o tom napsat. Ty se s tím ne.... A jí Ti do toho nebudu fušovat a zůstanu u cestování:-)

1 0
možnosti
JS

Romane, to bys měl sepsat a né že ne :-)

Děkuji Ti za písánky i navštívení a vinšuju Ti s Jaru krásný večír :-)

0 0
možnosti