Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

To je furt povyku kvůli hadříkům na koupání

11. 07. 2017 20:21:22
Koupat se oblečená, pche! Kdo si myslí, že je to nějaká novinka, tak je úplně mimo. Už v osmdesátých letech minulého století, jsem byla průkopníkem oblečeného koupání!

*

Před dvaatřiceti lety jsem byla nevycválané a divoké dítě. Nikdy nikdo včetně mě samotné nevěděl, co se bude dít. A dělo se toho hodně. Chvílemi se zdálo, že asi jen klec v zoo by byla bezpečné místo. Stromy byly mým rejdištěm, lesy palácem, vysoká tráva postelí a noční nebe stropem plným lampionů.

Že jsem ve zcela nových bílých lakových sandálcích, bílých krepsilonkách a modrých krimplenových (brrrr) šatičkách chodila rybničním bahnem a prošla ještě cestou, kde přítulná rostlinka svízel přítula obalila něžně zelenými kuličkami moje nohy, to už byl téměř můj standard.

Jedné zimy, kdy jsem se zrovna prvně chtěla postavit na krásné nové brusle, jsem byla nevýslovně šťastná. Brusle měly lesklé ostří a jejich bílá barva slibovala krasobruslařské zážitky na olympijské úrovni. Viděla jsem se v třepotavé sukýnce, kterak ladně vykroužím piruetu a skočím dvojitý Rittberger a nebo Salchow.

Něco smrdělo už ve chvíli, když jsem si brusle vázala. V jednu chvíli jsem viděla periferně jak ke mně letí stín, který mi vrazil do hrudníku silou rozjetého náklaďáku. Vzápětí cosi černého ve tvaru nafouknuté Fidorky těžce žuchlo na led. Smykem se přihnal asi patnáctiletý gentleman, který přiříznul kanadou led až odletěla mrazivá sprška a pokropila mi můj nechápavý a bolestí zkroucený obličej.

"Soráč, vole seš celá? Tak vole dejchej nebo mluv!"

Zatřásl mým ramenem a já lapla po dechu

"Jó. A dej tu pracku pryč."

Kariéra krasobruslařské Star vyžadovala tvrdost a disciplínu! Sotva jsem se nadechla a přestala v obličeji modrat, postavila jsem se na brusle a... místo ladné piruety a plynulé jízdy kolem částečně vypuštěného a zmrzlého rybníka, jsem připomínala obilí v letní bouřce. Představa mojí jedenáctileté chlapecké postavy v modrých bavlněných teplákách s vyboulenýma kolenama, ostře žlutá bunda, nové běloskvoucí brusle a pletená čepice neurčité barvy na mojí velké hlavě, zimou rudý nos... no krása nádhera sama!

Jak jsem se tak potácela, padala a nabírala stále více mokrých skvrn na kolenou, zadku, loktech i na zádech, měla jsem po třech hodinách sebevražedného snažení dost. Rozhodnutá, že krasobruslařské ambice jsou pro jiné, jsem se obula do svých plastových bot, které připomínaly jen trošku víc zateplené holinky. Pane ty klouzaly! To se to točily piruety, šlo se do podřepu v ladném skluzu.

"Že mně nechytíš!"

Sousedovic Pavlík věděl, že se za ním pustím aniž bych zaváhala. Vystartovala jsem a už jsme se smykem hnali po ledu. Najednou led končil a tvořil kry. Mezi nimi bahno a místy v hlubších "puklinách" voda. Skákali jsme jako o život. Kry to byly tenké. Na polovypuštěných místech bylo při zámrzu jen málo vody. Na jedné jsem se odrazila a při doskoku na další, led rupnul.

Pavlík ještě chvíli pelášil než zjistil, že ho nepronásleduji. Ležela jsem na boku a zcela plně vybavená na zimu, jsem se pozvolna "koupala" v černočerném smrdutém rybničním bahně a trošce vody, která v hlubších rýhách bahna nezamrzla...

Když se pozvolna noříte do hustého ne zrovna zcela zmrzlého bahna, každý pohyb je past. Nějací kluci mi podali hokejku obalenou igelitkou, abych jim ji neumatlala a pomohli mi na pevnější led...

Domácí rodeo jsem si pak ještě dlouho léčila nedosedáváním na zadek.

Koupat se oblečená, pche! Kdo si myslí, že je to nějaká novinka, tak je úplně mimo. Už v osmdesátých letech minulého století, jsem byla průkopníkem oblečeného koupání! Dokonce moje bahenní koupel byla dojista inspirací pro mnohá dnešní studia s bahenními zábaly. Taková Jaruška Cimrmanová, ale v menším měřítku...

*

...válet se v zimním oblečení v bahenní koupeli, no kdo to má?

**

*

Autor: Jana Slaninová | úterý 11.7.2017 20:21 | karma článku: 29.69 | přečteno: 3717x

Další články blogera

Jana Slaninová

Bojovníci za jakéhokoli boha neb politiku, polibte mi...

Jsem nejvíc nejhloupější stvoření na světě, protože nechápu, kde se na obou stranách jakéhokoli konfliktu, bere tolik nenávisti, přednaštvanosti a zaslepenosti. Kde to má počátek, když konec je vždycky jen začátkem dalšího boje...

22.11.2017 v 11:22 | Karma článku: 18.89 | Přečteno: 615 | Diskuse

Jana Slaninová

Kruté ženy

Kdo ví, kde to všechno začalo a jak. Jistě vím jen to, že jejich prabába, byla žena od rány a tvrdá jako chlap. Taky paličatá jak stádo beranů.

21.11.2017 v 14:30 | Karma článku: 14.97 | Přečteno: 638 | Diskuse

Jana Slaninová

Pět romáckejch sluníček a bezďák

Prší. Psa by nevyhnal. Deštník posílá k zemi proudy vody a cáká na nohy. Lezu do tramvaje a tam sedí v reflexních montérkách pět cigánských šohajů.

21.11.2017 v 8:08 | Karma článku: 27.48 | Přečteno: 1308 | Diskuse

Jana Slaninová

Podlé stvoření

"Tohle je ta tvoje dcera?" zeptala se manžela a ukazovala na obrazovku, kde svítil FB profil. "Jo, to je moje dcera."

20.11.2017 v 15:36 | Karma článku: 22.83 | Přečteno: 814 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

David Dvořák

Vydání Babiše a inspirace pro Okamuru.

Politika je umění dosáhnout maxima možného. Dogmatické lpění na vyřčeném nebývá zrovna nejkonstruktivnější, na druhou stranu je třeba se nezpronevěřit zásadám a „neztratit tvář“.

22.11.2017 v 13:41 | Karma článku: 26.26 | Přečteno: 1604 | Diskuse

Jan Klar

Tady pomůže už jen psychiatr

Jako poslední možnost, kterou Eva navrhla, bylo jít do manželské poradny. Dobře věděla, jaký má Michal odpor ke všem těm psychologům, terapeutům nebo osobnostním poradcům.

22.11.2017 v 12:42 | Karma článku: 14.30 | Přečteno: 515 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Děti vyrostly a tak tápeme

Čím podarovat děti na Vánoce? Navíc když už vůbec nejsou v dětském věku. Ty své dospělce nějak zvládneme, ale pak tu máme ty „malé“ neteře a synovce, čili děti, co mezitím vyrostly až (skoro)dospěly.

22.11.2017 v 10:33 | Karma článku: 12.99 | Přečteno: 306 | Diskuse

Marek Valiček

Radši dojedou domu zpocená, než pozvracená!

"Asi si budu o Jéžíška přát k vánocum nějakou tu kouzelnou zaklínací hůlku a pak ten brajgl kolem nás vysmejčim."

22.11.2017 v 9:00 | Karma článku: 26.18 | Přečteno: 913 | Diskuse

Libuse Palkova

Mateřství jako služba Bohu

Myslíte že úloha matky, a vše co mateřství obnáší, je srovnatelné s povinnostmi a prací třeba takového katolického kněze? Na tuhle myšlenku mě přivedla nedávná diskuze na zdejším blogu

22.11.2017 v 8:12 | Karma článku: 13.01 | Přečteno: 617 | Diskuse
Počet článků 312 Celková karma 23.60 Průměrná čtenost 929

JSEM...

...dělej cokoli chceš,

tak jak chceš a umíš,

pokud tím nikomu neškodíš...

_________________________

Nejoblíbenější kapela:

http://hexaedr.sweb.cz/PAST/

_________________________

Můj muž (nejen) fotí:

milanslanina.blog.idnes.cz 

__________________________



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.