Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chleba víc voněl, nebe bylo modřejší? Asi stárnu

7. 08. 2017 21:44:23
Nostalgická ohlédnutí za dobami minulými. Mám je ráda. Dokonce se mi zdává o místech, která už si nejsou příliš podobná. Zabloudím ve vzpomínkách a jsem vandrák, který bosky dojde až k plotu svého dětství.

*

Jednou jsem byla objevovat zapomenutý kus sebe sama.

S kamarádkou jsme se dohodly, že při jakési příležitosti přijedu do Tachova na vystoupení její kapely na dobročinné akci pro dětský domov. A po akci že společně zakufrujeme za obec Studánka do lesa. Už bylo lehce k podzimu, ale počasí celkem přálo.

Když se dvě holky (jedna lehce kol čtyřicítky, druhá kol "pade") zastavily v místní hospodě na jedno pivo, kytara v ruce mojí kamarádky způsobila nemalý rozruch mezi místními štamgasty a "donutila" nás zůstat asi do čtyř ráno.

Hlavy jsme na základě nabídky paní hostinské složily ve stanu na zahradě. Že se jedná o stan dětský, jsem zjistila jen já, protože kamarádka se svou výškou 165 cm i s botama, se vešla dobře. Já ve skrčené poloze přežila noc.

Vize dalšího dne a návštěva mé skoro rodné vsi, kde jsem žila od narození až do svých dvanácti let, mi dávala zapomenout na nepohodlí stanu a lehkou kosu nad ránem. Po snídani, kterou nám báječná paní hostinská připravila, jsme s díky na rtu odvážně vykročily k mému "rodnému" domu.

Vesnice Částkov není od Studánky příliš daleko, ale ani ne úplně blízko. Docela nám po té probdělé přišlo vhod, že nám místní drak s dodávkou nabídl odvoz až ke kostelu. Baňatá věž, která mi způsobovala noční můry, když jsem byla malá, se mi už nezdála nijak zvlášť hrozivá.

Hospoda zůstala, kde bývala, když do ní děda chodil hrát mariáš. Kdykoli s babičkou přijeli na návštěvu, děda se raději uklidil k pivu, cigárkům a mariáši. Okál, který byl naším domovem, když jsem byla děcko, byl kousek od místního lesíku. Poslední řada domů.

Vydaly jsme se s kamarádkou cestou, kterou jsem denně chodila na autobus. Vedle kostela stále samoobsluha, stejné bytovky, které doznaly změn co do nového kabátu, garáže vedle... a konečně "můj rodný" dům. Tolik napětí a...

Ten plot, který si pamatuju, že mi sahal k ramenům, byl najednou v úrovni mého pupíku! Stejný plot, který už za mého dětství byl z dřevěných plotových dílců. Ty se daly v případě potřeby vysadit a na pozemek vjet s pásovým dopravníkem, díky kterému se třicet metráků uhlí lépe přesunulo do uhelny v přízemí.

Ten plot mě dostal. Byl stejně sytě zelený. Ale MALÝ!!! Kdo mi posunul úroveň vnímání? Najednou jsem věděla, že nic není stejné. Ani dům, ani plot, ani zahrada mých dětských let.

Zbyly jen časem a vrstvami vzpomínek pokryté pohlednice. Jen můj nostalgicky zamžený zrak v nich umí nacházet lesk. A to i tam, kde mi nebylo nejveseleji ani nejlépe.

Přesto se těmi vnitřnězrakovými čumkartami ráda probírám.

Chleba víc voněl a nebe bylo modřejší?

Asi stárnu.

Nostalgická ohlédnutí za dobami minulými. Mám je ráda. Dokonce se mi zdává o místech, která už si nejsou příliš podobná. Zabloudím ve vzpomínkách a jsem vandrák, který bosky dojde až k plotu svého dětství...

*

...zouvám botky Teďkonky...

...bosa jdu až tam, kam mě mé obrazy pustí...

...tak zase někdy, dětství...

**

Autor: Jana Slaninová | pondělí 7.8.2017 21:44 | karma článku: 23.62 | přečteno: 662x

Další články blogera

Jana Slaninová

Bojovníci za jakéhokoli boha neb politiku, polibte mi...

Jsem nejvíc nejhloupější stvoření na světě, protože nechápu, kde se na obou stranách jakéhokoli konfliktu, bere tolik nenávisti, přednaštvanosti a zaslepenosti. Kde to má počátek, když konec je vždycky jen začátkem dalšího boje...

22.11.2017 v 11:22 | Karma článku: 18.89 | Přečteno: 615 | Diskuse

Jana Slaninová

Kruté ženy

Kdo ví, kde to všechno začalo a jak. Jistě vím jen to, že jejich prabába, byla žena od rány a tvrdá jako chlap. Taky paličatá jak stádo beranů.

21.11.2017 v 14:30 | Karma článku: 14.97 | Přečteno: 638 | Diskuse

Jana Slaninová

Pět romáckejch sluníček a bezďák

Prší. Psa by nevyhnal. Deštník posílá k zemi proudy vody a cáká na nohy. Lezu do tramvaje a tam sedí v reflexních montérkách pět cigánských šohajů.

21.11.2017 v 8:08 | Karma článku: 27.48 | Přečteno: 1308 | Diskuse

Jana Slaninová

Podlé stvoření

"Tohle je ta tvoje dcera?" zeptala se manžela a ukazovala na obrazovku, kde svítil FB profil. "Jo, to je moje dcera."

20.11.2017 v 15:36 | Karma článku: 22.83 | Přečteno: 814 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

David Dvořák

Vydání Babiše a inspirace pro Okamuru.

Politika je umění dosáhnout maxima možného. Dogmatické lpění na vyřčeném nebývá zrovna nejkonstruktivnější, na druhou stranu je třeba se nezpronevěřit zásadám a „neztratit tvář“.

22.11.2017 v 13:41 | Karma článku: 26.26 | Přečteno: 1547 | Diskuse

Jan Klar

Tady pomůže už jen psychiatr

Jako poslední možnost, kterou Eva navrhla, bylo jít do manželské poradny. Dobře věděla, jaký má Michal odpor ke všem těm psychologům, terapeutům nebo osobnostním poradcům.

22.11.2017 v 12:42 | Karma článku: 14.30 | Přečteno: 509 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Děti vyrostly a tak tápeme

Čím podarovat děti na Vánoce? Navíc když už vůbec nejsou v dětském věku. Ty své dospělce nějak zvládneme, ale pak tu máme ty „malé“ neteře a synovce, čili děti, co mezitím vyrostly až (skoro)dospěly.

22.11.2017 v 10:33 | Karma článku: 12.99 | Přečteno: 305 | Diskuse

Marek Valiček

Radši dojedou domu zpocená, než pozvracená!

"Asi si budu o Jéžíška přát k vánocum nějakou tu kouzelnou zaklínací hůlku a pak ten brajgl kolem nás vysmejčim."

22.11.2017 v 9:00 | Karma článku: 26.18 | Přečteno: 910 | Diskuse

Libuse Palkova

Mateřství jako služba Bohu

Myslíte že úloha matky, a vše co mateřství obnáší, je srovnatelné s povinnostmi a prací třeba takového katolického kněze? Na tuhle myšlenku mě přivedla nedávná diskuze na zdejším blogu

22.11.2017 v 8:12 | Karma článku: 13.01 | Přečteno: 617 | Diskuse
Počet článků 312 Celková karma 23.60 Průměrná čtenost 929

JSEM...

...dělej cokoli chceš,

tak jak chceš a umíš,

pokud tím nikomu neškodíš...

_________________________

Nejoblíbenější kapela:

http://hexaedr.sweb.cz/PAST/

_________________________

Můj muž (nejen) fotí:

milanslanina.blog.idnes.cz 

__________________________



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.