Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vzpomínkomat: Osule, Míša a mravenci v gatích

14. 09. 2018 15:30:00
Občas se naše rodina nalodila do škodovky a vyrazila směrem k Prachaticím. Nevlastní děda tam měl menší statek, sad a záhumenek.

*

Škodovka před vraty vykroužila oblouček a táta zatroubil. Vrata se zevnitř otevřela nikoli na automat, ale silou paží mého dědy. Že byl nevlastní, nic nevadilo. Měla jsem ho ráda jako kdyby byl.

Naše supermoderní Škoda 120 v tmavě modrém laku, byla otcem hbitě vmanevrována do průjezdu. V uzavřeném dvoře, to bylo cítit senem, slepičinci, hnojem a vařenými bramborami ve slupce, které stály ve velkém hrnci na zápraží.

Děda si otřel ruce do zástěry a srdečně nás všechny uvítal. Když mě svojí tvrdou a mozolnatou dlaní pohladil, bylo to víc než všechny žvejky světa. Hladilo to až někde v místě, kde mají lidi srdce.

Vysoký, štíhlý, šlachovitý fešák s hustýma mléčnýma vlasama, knírek pečlivě zastřižený a v očích modro z oblohy. A měkko, kdykoli se na mě podíval.

Svoji dceru nikdy nekáral, když na mě jako obvykle křičela kvůli nějaké konině. Jenom se na ni podíval, hvízdnul na Míšu (dlouhosrstého jezevčíka), sundal zástěru, pověsil ji v předsíni na věšák a podíval se na mě poměnkově

"Poď, půjdeme se projít k Osuli."

Oblíknul si sako, vzal vodítko a ve třech jsme vyrazili. Moc toho nenapovídal, ale s ním se mi dobře mlčelo. Ruku vsunutou do jeho ztvrdlé dlaně, šla jsem pryč od křiklavého hlasu ven. Mezi stromy, trávu, motýly, brouky...

Děda sáhl do kapsy a vytáhl Slávie. Bonbóny. Celofán zašustil mezi prsty a do pusy vklouzlo sladké mámení s troškou větrového a troškou kakaového cumlání.

Plnou pusu bonbónu, poslouchala jsem, když začal vykládat kam až chodí na pastvu daňci pod les na Osuli (kopec nad Vitějovicemi). Kde byla za jeho mládí studánka ze které se dalo pít vodu jen tak z dlaní. Taky že už zrajou třešně.

Míša kolem nás kroužil a lovil myšičky. Když jsme došli těsně pod Osuli, sedl si děda na mez. Já taky.

Za chvíli už jse vylítla a řvala jako tur. Míša začal zuřivě štěkat a hledal nepřítele, který mi ubližuje. Děda se smíchem odvolal Míšu, zavelel "Sednout!". Míša nerad poslechl a "tajně" přešlapoval na místě. Kalhoty jsem musela svléknout, vytřepat. Děda obhlídnul můj pokousaný zadek, oklepal mravence a smál se až skoro brečel.

"Trdlo, než si sedneš, mušíš se podívat kam sedáš!"

Osušil mi oči, nechal mě vysmrkat a dal mi další bonbón.

"Na, kakraholte! A už nebul."

Vzal mě za bradu, podíval se mi do uslzených očí tou svojí nebeskou modří, která byla orámovaná vráskami, pohladil mě a dodal

"Už to máš skoro zahojený. Tak jdeme na třešně."

Třešně byly výborná náplast na pokousaný zadek, Míša zase lovil myši a děda? Děda na mě koukal do koruny třešně, kýval hlavou, usmíval se a kdyby měl na sobě bílou košili, vypadal by na mou duši jako anděl...

*

Tenhle je pro Tebe, dědo.

Anděli...

*

Autor: Jana Slaninová | pátek 14.9.2018 15:30 | karma článku: 24.30 | přečteno: 415x


Další články blogera

Jana Slaninová

Výhody oboustranných sirotků v pozdním čase

Když pominou ty návaly smutku a život najede do normálních kolejí, zjistíte v pozdějším věku, že máte některé nesporné výhody proti standardním rodinám.

18.9.2018 v 19:07 | Karma článku: 21.49 | Přečteno: 803 | Diskuse

Jana Slaninová

My jsme chudí???! aneb Zvláštní chutě ženy středního věku

Dalo by se možná říct, že čím více věcí má člověk na výběr, tím méně si vybere. Oči jsou zahlcené a tak se sáhne po něčem, co by hubě prospělo.

18.9.2018 v 11:11 | Karma článku: 19.83 | Přečteno: 787 | Diskuse

Jana Slaninová

Pindalínismus Obecný: nejrozšířenější nemoc v ČR

Pindalínismem začínáme trpět už jako děti. Je to virus, který u někoho propukne ve zcela rozvinutou a bující nemoc, která čím více je pindáno, nabývá na síle.

18.9.2018 v 7:00 | Karma článku: 18.82 | Přečteno: 777 | Diskuse

Jana Slaninová

Jak byste soudili své činy, kdybyste byli Bůh?

Je to jednoduché. Každého z nás, ten konec konců čeká. Bez výjimky. V tom je Smrtička spravedlivá, bere si nás všechny bez rozdílu...

17.9.2018 v 8:00 | Karma článku: 15.93 | Přečteno: 411 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Pavel Vrba

Když jsem se onehdá zatoulal do.. Odhalení

V minulém díle, jsem nabídl malou hádanku, spojenou s hádankou, kde že jsem to vlastně byl a kterého umělce jsem měl na mysli. A jak jsem slíbil, dnes zveřejním správnou odpověď.

19.9.2018 v 8:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 31 | Diskuse

Jan Pražák

Jak se baví dámy v nejlepších létech

Úplně obyčejná hospoda v centru dvacetitisícového města. Pondělní večer, vcházíme s manželkou dovnitř. U baru sedí pár štamgastů, jeden stůl má cedulku „reserved,“ u dalšího se baví skupinka hostů.

18.9.2018 v 20:23 | Karma článku: 26.33 | Přečteno: 1328 | Diskuse

David Vlk

Děckám sa už dneska alkohol nenalívá.

"Tož ale štrůdl sa jest nenaučil, to sa děckám zakazuje pit dobré víno a pak jich zabije upečená šupka z jabka. Chceš trochu vody šohajku?"

18.9.2018 v 16:52 | Karma článku: 32.36 | Přečteno: 860 | Diskuse

Libuse Palkova

Parohy jako umělecké dílo

Mohou být parohy, rýč nebo vysavač považovány za umělecký artefakt? A proč ne? Na vernisáži Pavla Holečka, o které jsem vás informovala v předchozím blogu, najdete kromě hracích obrazů a soch i tyhle zdánlivě obyčejné předměty.

18.9.2018 v 16:25 | Karma článku: 8.15 | Přečteno: 447 | Diskuse

Václav Poddaný

Naučme se žít ve městech bez policistů, lékařů a hasičů aneb bohatší budou ještě bohatší

Dle průzkumů nových pravidel ČNB na hypotéku může zapomenout 1/5 až 1/4 lidí. Super zpráva pro policisty, lékaře,učitele, hasiče a všechny osoby s příjmem pod 30 000kč a mladé co ještě nemají životního partnera

18.9.2018 v 14:36 | Karma článku: 38.14 | Přečteno: 4315 | Diskuse
Počet článků 78 Celková karma 23.12 Průměrná čtenost 907

JSEM...

...dělej cokoli chceš,

tak jak chceš a umíš,

pokud tím nikomu neškodíš...

..................................................

Výrobní rok: 1974

Znamení: lev a tygr (v čínském horoskopu)

Mám ráda: buřtguláš

Nemám ráda: špenátovou polévku

Miluju: nepřiznávám se k ničemu  :)

-

Jak mě vidí kolegyně bloggerka Ivana Dianová:

Kudlásek jsi. Trochu smutný, trochu lumpík, trochu vědma, trochu velké dítě...

..................................................

Můj muž Milan Slanina (nejen) fotí

..................................................

Nejoblíbenější kapela:

Horofolková skupina Past z Plzně

..................................................

Zlo se dá vidět všude a dobro je jen opačným koncem zla - jen nikdo neví, jak dlouhá je ta vzdálenost mezi nimi... (JSla)

...................................................

některá tučně označená slova v textu, jsou "klikací :)

Vynadat mi nebo třeba pochválit (mě) můžete na slaninovatea@gmail.com 

...................................................

 

 





Najdete na iDNES.cz